28.12. poslal fotky další "pejsek z vany", Amálčin potomek a Kubíkův bráška Dasty. Doufáme, že se postupně ozve celá smečka. Je vidět, že jsou opravdu z jednoho hnízda :-)
21.12. se s psaníčky roztrhl pytel!! Napsala nám Amálka, Cituška a malá Vendulka:
Dobrý večer, posíláme vám fotky našich psích slečen Ájinky a Vendulky. Přejeme Vám krásné prožití Vánočních svátků, hodně štěstí, lásky, zdraví a pohody. Vítovi z Březové.
Dobrý den, ozýváme se po čase s novými zprávami od Amálky. Na
přelomu února a března bychom se měli stěhovat do domku se zahrádkou, což Amálka
jistě ocení. Říkáme si, že by tam možná bylo dost místa i pro jednu novou Amálky
kamarádku :o) jinak Amálka je nejlepší na celém širém světě, poslední dobou
našla zálibu ve vybírání (resp. vyžírání) odpadkového koše. Jediné, co nemá
ráda, jsou občasné koupele, ale už o tom nemůžeme více psát, neboť se na nás
Amálka dívá a stydí se.Posíláme nějaké fotky z podzimního vandru po Šumavě.
Děkujeme a přejeme všem pejskům i Vám hodně lásky a krmení do Nového roku ;-)
Zdraví Amálka, Deniska a Martin z Plzně
Vážený pane Bobále, už je to více jak 3 měsíce,
co nám přibyl nový člen rodiny, Rituška (dříve Cita). Opravdu jsme si nemohli
vybrat lépe. Z vystrašené, bojácné a smutné chudinky se vyklubal vzorný hlídač
a maniak na procházky (asi nás chce pro změnu teď Rita uvést do správné kondice:-),
denně musíme nachodit tak 10 km !!, my, kteří jsme neudělali krok pěšky:-),
jinak nedá a dělá smutnínka, je to pěkná herečka. Stačí když vezmem do ruky
vodítko a v tu chvíli se rozsvítí jako žárovka, a začne skákat a tancovat. Denně
sledujeme události v útulku na internetu, a máme radost za každého umístěného
pejska. Dnes během návštěvních hodin se stavíme s nějakou baštou pro pejsky,
ale bez Ritušky, ta cestu autem nemusí, tak ji nechcem stresovat, zvykáme ji
postupně, zatím jen na krátké vzdálenosti.Tak nashledanou odpoledne, pac a pusu
od Ritušky,
Iva Cigánková a Miroslav Svoboda
13.12. si konečně udělaly čas Simba se Zrzkou a poslaly fotky, jak se v novém domově mají a co dělají! Simbě to tedy moc sluší, stala se z ní naprosto sebejistá důstojná dáma. A Zrzečka je pořád taková malá roztomilá koulička. Panička říká, že Simba je poslušná a moc ráda běhá venku. Zrzečka se naopak chce pořád jen mazlit a nejlépe chovat, běhání po venku ji až tak nebere. Zato je expert na pletení se pod nohami, a tak ji radši páníčkové pořádně hlídají, aby se nepřipletla kobylkám. Obě holky měly veliké štěstí, že si je zamilovala právě taková panička, a poskytla jim domov společně.
7.12. se z nové základny ozvala šéfka útulku Sindy!! :-)
Dobrý den do Útulku U Šmudliny! Sindy se dobře adaptuje na nový domov, noc tedy byla plná nářků, ale s tím jsem počítala, naše deerka Bibi ji přiivítala váhavě, ale po hodině už ji provokovala ke hrám. Sindy ji zatím moc nemusí, zato sousedův labrador jí padl do oka okamžitě. Posílám ilustrační foto.
17.12. Sindy už se s Bibi kamarádí mnohem více, poslala fotky, kde bojují o balon a běhá s klacíčkem. Panička píše, že Sindy hezky hlídá.
3.12. jako malou předvánoční nadílku poslal Laky fotky, jak se má. Tváří se tedy velmi důležitě :-))
17.12. Laky - nově Shane - má teď ráj na zemi. V rodině přibyla nová dáma - kříženka Ursa. Laky se seznamuje s ohradníkem, který mu dělá trochu problémy, ale zase na druhou stranu krásně hlídá; nepustí bez páníčkova svolení prostě NIKOHO :-D
Šmudla, malé chlupaté štěstí, které si za svůj život vytrpělo mnoho. Získal si však nové majitele v Praze, kam odjel o víkendu 24.11. Už se nám také spolu s novou rodinou ozval, jak se mu v Praze daří. Jeho vzkaz nás velmi pobavil.Na fotky ještě čekáme. Jsme zvědavi, zda ho vůbec budeme moci poznat!! :-)))
Dobrý den,
musím podat hlášení. Cesta proběhla dobře, tedy pro Šmudlu. Nám to zvířátko
nešlo moc pod nos. Dorazili jsme domů - do druhého patra jsem ho vynesla na
kšandách, protože chodit odmítal. Po nepříliš dlouhé době, když jsme se se synem
převlékli do "pracovního" putoval do vany. V momentě, když jsem pustila
sprchu, nastalo rodeo. Nakonec koupel vypadala tak, ze jsem do kelímku od jogurtu
rozmíchala mýdlo s vodou a to jsem nanesla ( asi tak 30x). odtékala hnědočervená
voda a psík světlal. Stejně tak byl oplachován. To už ale usoudil, že ho nezamordujeme
a přestal bojovat. Tedy kondici má dobrou. Pak následovalo balení do prostěradel
a transport na gauč. Zde byl podroben fázi 2 tj. střih. Několikrát zavrčel,
ale nekousl. Vzhledem k ročnímu období jsem se snažila ponechat mu alespoň trochu
srsti a tak výsledný efekt připomíná něco na způsob tasmánského čerta ale cucky
jsou pryč. Nastala fáze 3 - česání a doladění vzhledu. To už nebyl tak smířlivý
a jednou se dokonce ohnal, ale trefil jenom kartáč, tak usoudil, že ta panička
není k nakousnutí. Zbytek večera strávil mezi 5 zevlujícími lidmi (přijela i
dcera s přítelem) a po večeři spokojeně usnul. Maso a sýr může, tím jsme ho
upláceli při očistných procedůrách a i misku masa s houskou na kostičky snědl.
Noc proběhla klidně jen trochu chrápal. Ráno usoudil, že syna zařadí mezi venčiče
a já budu krmič. Ale ouha. Odchod do práce nám neodsouhlasil. Měli jsme co dělat
abychom ho předběhli. Ale snad se nějak dohodneme. Odpoledne jedeme na zahradu,
tak nám snad odpustí. Až bude foto, pošlu.
Zdravíme Vás
BČ
7.12. poslal frajer Šmudla konečně fotky, jak mu to sekne. Tedy Šmudlo... :-)) a taky poslal následující dopis:
Haf, tady Šmudla.
Přece za mne nebude někdo psát dopisy! Pěkně Vás všechny zdravím a jak to vypadá,
brzy se zase uvidíme. Jen mi
vyhraďte větší kotec, protože tam skončím i se svými novými třemi páníčky. Jsem
totiž všech lumpů král. Když se večer vrátili z práce, přišli na to, že jsem
se tak dobýval ven a podrápal dveře až na dřevo, že je domácí asi brzy vyhodí
i se mnou. A nejen to. Druhý den číhali u dveří a zjistili, že do nich buším
tlapkama, až se třese barák a také kňučím. Dostal jsem vynadáno, panička se
jednou vrátila, aby mi vysvětlila co se sluší, ale marně. Já jim ukážu!!! Miluju
Michala a on si klidně chodí do práce! Ty ostatní dva ujdou – dávají jíst, ale
češou a po procházce mi chtějí mýt tlapky. No fuj!!! A také mi to u nich tak
nějak nevoní, tak se to snažím vylepšit a občas si něco označím. Třeba tašku
s lahvemi, krabici, co v ní je občas morče, nebo roh skřínky. To je potom rachot!
No představte si, oni po mě házejí noviny, také jsem jednou dostal igelitkou
a jak příšerně ječí a hned to utírají, takže moje snaha vychází nazmar. Jo abych
nezapomněl. Vzali mě do takové divné boudy – je dost velká a po zemi se kroutili
hadi, ale nehýbali se a tak mě napadlo, že bych mohl přestat trucovat a začal
jsem poskakovat a hrát si s kusem molitanu a házet víčkem od pěny (to mi šlo
moc dobře) a vůbec to bylo docela fajn. Druhý den tam přišli takoví divní chlápci
a po té boudě pobíhali, tak jsem jednoho rafl do nohy a on strašně zaječel a
vyhrožoval mi. Pořád chodím za Michalem a nejraději bych s ním byl pořád a všade,
koušu ho do nohy, ale toho v legraci, jak se ohnul vylezl jsem mu dokonce na
záda. Pravil, že jsem cvok. Nevím, co to je, ale myslím že něco báječného, protože
neječel ani mě nebacil denním tiskem. V sobotu ti lidé něco slavili, moc to
vonělo a přišli další lidi. Ty dva, co přišli nejdřív, jsem už viděl. Ale co
si to děvče myslí, sedat si na postel, co je pod Michalem! Tak jsem ji také
rafl. To bylo zase řevu. Asi jí dám pokoj. No a pak jedli a každý vydal kus
řízku. Tak je asi kousat nebudu. Jo a v sobotu Michal dlouho spal (do osmi)
a panička byla vzhůru, tak jsem si vlezl k ní do postele a trošku jsem strčil
do páníčka. Teď zavrčel zase on a povídal něco o příšerákovi, co ho nenechá
vyspat. No nevím, po dvou dnech co byli doma, mě zase opustili. Určitě se bojí,
co doma najdou, až se vrátí. Jo a taky mě fotili, tak jsem zvědav jak se Vám
budu líbit. Zatímco panička čekala až budou fotky, uběhly 3 dny a zase se událo
moc věcí. Jako třeba: Jdeme s paničkou na procházku a já běžím pěkně vedle.
Najednou hup a jsem jí pod nohama a ona se válí po chodníku a tvrdí, že jsem
pitomec. Tedy hrát si asi nechtěla, protože se zvedla a dost vrčela. Jinak doma
je to čím dál napjatější. Už tolik neznačkuji, ale o to víc drápu dveře. Doslova
zuby nehty. Tedy drápy. Z lišty u dveří jsem dneska udělal plst a třísky jsem
roznesl po bytě. Nechali mi otevřený obývák a tak jsem se chtěl podívat z okna
a vylezl na konferenční stolek. Copak můžu za to, že tam byly kytky v květináči
a váza. Trochu se to pokácelo a vysypalo a polámalo, ale nic jsem nerozbil.
Panička na mě nemluví a říkala, že za dobrý skutek musí následovat zasloužený
trest. Také něco o tom, že mě vrátí,
# protože má jenom jedny nervy a ty už má nadranc. Že bych za to mohl? Zdá se,
že měli všichni vztek a páníček přinesl nějaké desky a za asistence zbylých
členů rodiny je našrouboval na zbytky dveří (těch třísek byla včera plná lopatka
na smetí). Michal říkal, že si zničím zuby a budu do smrti jíst kaši. No dneska
jsem se fakt nadřel. Teď jsou všichni doma, dostal jsem večeři a tak se můžu
v klidu válet v křesle a na gauči. Pac Šmudla.
P.S. Panička se ptá, jestli jí někdo nemůže poradit co má se mnou dělat.
Doufám, že to neuděláte.
Kulíšek, rošťák a největší sluníčko z útulku,
opustil útulek v sobotu 24.11. A toto nám napsal společně se svou novou rodinou!
Ahoj všichni v útulku, ze Stříbra vás zdraví Kulíšek a posílá vám fotky s holkama z rodiny :o) Mám se tu dobře, jenom potřebuju pořádně vychovat. Občas mi říkají, že neví, jestli si vzali psa, nebo divočáka:-) Vše co najdu v mém dosahu jim přinesu, ale nevypadá to, že by za to byli moc šťastní. Už jsem stihl projšmejdit celý byt a zkontroloval co mají v kuchyni (ve dřezu, na stole a na sporáku :-D.) Hned první den mě vykoupali, ale moc se mi to nelíbilo. Ale byla při tom sranda, protože občas nebylo poznat, kdo koho koupe :-D. Obě holky se musely po koupání převléct do suchého oblečení, protože byly stejně mokré, jako já :-). Jenom ještě nevím, kam se správně chodí na záchod, ale doufam že se to co nejrychleji naučím :-) Venku poslouchám na zavolání, ale malá panička mi občas nestačí v běhu (jen ať se proběhne ;-)). Pac a pusu posílá Kulíšek s rodinkou :o)
Smutný začátek s dobrým koncem
Tato fena dobrmana, byla nalezena vyhozená v Černošinských serpentinách v dosti
špatném stavu, vážila 10 kg.Veterinář se rozhodoval, zda dobrmanku operovat
nebo utratit. Rozhodl se operovat a vyplatilo se to, dneska to je rok, co Leonka
našla novou paničku, která se o ní dobře stará. Fenka jí je za to moc vděčná.
Byl jsem k Leonce pozván její paničkou na oslavu prvního výročí.
Dopis od nových majitelů fenečky City:
Vážený pane Bobále,
tak už je to více jak týden, co máme nového člena rodiny, Citu. Hned po příjezdu omrkla terén, překvapilo nás, že se ani moc nebála. Seznámení s naší dalmatinkou Sárou proběhlo taky v pohodě, jen nevíme, která žárlí víc. Neuvěřitelným způsobem se hned od prvního dne zafixovala na nového páníčka a nechce bez něj být ani minutu, je to jednoduše oboustranná láska na první pohled. A protože u nás to chodí tak, že psi si cvičí nás a ne my je, tak Cituška oproti našim plánům nebydlí se Sárinkou na zahradě, kde mají vytápěnou místnost jen pro sebe, ale s námi doma. Každé ráno jde s námi do firmy a na všechno vzorně dohlíží, "přilepená" páníčkovi na noze :-). Jen se nám stále pletlo jméno Cita a Rita (náš bývalý mazánek), tak jsme Citušku přejmenovali na Ritušku a už na to jméno pěkně slyší. Jinak je moc hodná a strašně velikej mazel. V příloze zasíláme pár fotek. Přijměte ještě jednou náš dík za "Citušku" a za to, co děláte. S pozdravem Iva Cigánková a Miroslav Svoboda
Dobrý den, tak na úvod je nutno říct, že pejsek už není Cikán, ale Cindy a je to fena. To koukáte, co? Já taky koukal, asi druhý den jsem si všiml, že čůrá jako fenka, tak sem se podíval a ... jelikož jsme byli na očkování a odblešení, tak to potvrdil i veterinář.
Přivezli jsme jí večer v 22:00, cesta byla dlouhá, ale všechno proběhlo v klidu, asi do jedný jsem s ní byl venku, to byl ještě taková nesvá, ale ráno jsme úplně žasli, jak nás vítala. Musím říct, že hned ten den začala hlídat a od té doby nikoho do zahrady nepustí, z čehož, vzhledem k tomu, že nám tam dvakrát vlezli zloději, máme radost. Už celou noc neprochodíme u oken, ale můžem klidně spát.
Co se týče jí, je strašně hodná, milá a hrozně přítulná. Její nejmilejší činnost je nosit nám své hračky (nejradši má starý míč, klacky a čeká, až jí ho hodíme, náš starší syn s ní hraje na honěnou a ten roční jí věčně otravuje a snaží se jí taky nějakou tu hračku hodit. I když zatím ji necháváme u dětí jen, když jsme také na zahradě, ale nechá si líbit všechno a je na ně hodná. Na mě se úplně upnula, neudělá beze mně ani krok a jakmile se vzdálím, začne kňučet a výt.
Co se poslušnosti týče, povely Sedni, K noze, Aport, Pusť, Fuj umí skvěle, ale to už si přivezla, protože to uměla už druhý den. Už je po očkování, takže s ní vyrazím na cvičák a častěji na procházku, zatím byla pouze párkrát a to večer. Všiml jsem si, že moc cizí psy nemusí. Taky nemá ráda auta.
Teď se sžívá s naším kotětem, což jde líp kočce než jí.
Co se týče bydlení, má kotec s boudou, ale zavřená je jen, když přijde návštěva, což je opravdu jen málokdy, jinak je celý den puštěná a dělá si co chce, občas spí v boudě, ale má pelech i na zastřešené terase, takže je častěji tam.
První úspěch je, že už pustí do zahrady a nechá se pohladit od tchýně. I když nevím, jestli je to úspěch :-).
Zatím se zdá, že je Cindy spokojená a my to nechcem zakřiknout, ale máme toho nejzlatějšího psa. Je to náš mazel.
S pozdravem
Šlehofer, 1.10.2007.
Dopis od Amálky, jejíž příběh též odvysílala televize a můžete si jej přečíst v případech týraných psů.
Dobrý den, zdravíme z Plzně i s Amálkou a v příloze posíláme nějaké fotky :o)
Amálka byla po cestě
z Tachova do Plzně moc šikovná a hodná. Ještě v sobotu v noci jsme museli na
psí pohotovost, protože hrozně kňučela z toho, že jí svědily uši. Dostali jsme
antibiotika a už je to mnohem lepší. Od té doby se má myslíme dobře, je skvělá
a skoro všude nás doprovází.
Děkujeme a přejeme hodně úspěchů ve Vaší záslužné činnosti!
Martin, Deniska a Amálka
Ahoj můj minulý páníčku,
zdravím Tě z nového domova v Písku, kde si pomalu zvykám. Už jsem jednou utekl, když upustili vodítko, ale poté, co jsem je pořádně prohnal, mě chytili a vrátili jsme se společně domů. Chodím do lesa a do okolí nebo doma lenoším pod stolem. Jsem naočkovaný, vykoupaný a mám ostříhané uši a ocas. O jídlo se dělím s kocourem a mám ho moc rád. Občas Tě ještě hledám na ulici mezi kolemjdoucími pány a jsem trochu smutný, že už nejsme spolu, ale je to už lepší.
Zase se za čas ozvu, jak se mám. Tvůj vzpomínající Kokáč Daník
Dobrý den.
Posílám fotky Julči od vás z útulku. Moc za ní děkuji, protože je moc milá,
hodná a přítulná. Stále sice hledá díru v plotě k útěku, ale už reaguje na zavolání,
tak to bude určitě dobré. S novým kamarádem Žulíkem si rozumí a je to dobrá
parta. Přeji všem pejskům z útulku, aby našli co nejdříve své páníčky a hlavně
domov. Ještě jednou děkuji
Zikánová
